Blog Posts

Před více než rokem jsme se zapojili do aktivit zaměřených na podporu využití psího čichu k diagnostice či detekci onemocnění v humánní medicíně. Nastartovali jsme sérii jednání a aktivit, které akcelerovaly a koordinovaly spolupráci mnoha různých subjektů – vládních i nevládních. Máme radost, že se nám podařilo pro uvedené účely uzavřít partnerství rovněž s Českým centrem signálních zvířat (ČCSZ).

Jedná se o jediný projekt svého druhu v Česku, který se systematicky zaměřuje na pět typů onkologických onemocnění, resp. nádorů, především vaječníků a plic. Ranné fáze těchto nádorů jsou bohužel velice špatně rozpoznatelné. V ČCSZ provedli za čtyři roky s celým týmem přes 35 tisíc pokusů a momentálně mají ve výcviku 22 psů.

Zakladateli a garanty projektu ČCSZ jsou

▪ Mgr. Petra Riedlová (Matulová), Ph.D. – absolventka Ostravské univerzity (oboru Epidemiologie a ochrana veřejného zdraví), vědecká pracovnice Centra epidemiologického výzkumu Lékařské fakulty OU v Ostravě;

▪ Mgr. Spiros Tavandzis – absolvent Masarykovy univerzity v Brně (oboru Molekulární biologie a genetika), vedoucí Laboratoře molekulární biologie AGELLAB.

Více informací o ČCSZ lze nalézt na jejich webových stránkách https://www.signalnizvirata.cz/.

Uveřejňujeme rozhovor Dušana Stuchlíka poskytnutý České televizi k aktuálnímu stavu výzkumu a využití psů pro medicínské účely.

▪ ▪ ▪

V čem konkrétně spočívá Vaše činnost v tématu psů a hledání viru COVID-19? 

Velkou část života se, ať už soukromě či profesně, zaobírám tématem ochrany přírody a zvířat. Posledních dvanáct let jsem pracoval jako šéfredaktor kynologického magazínu „Psí kusy“. I díky tomu jsem si samozřejmě musel vytvořit přehled o kynologii a různých kynologických tématech a specializacích nejenom v Česku, ale také ve světě a rovněž jistou představu o možnostech využití a využívání psů, hlavně tedy možností psího čichu, pro potřeby ochrany zdraví a bezpečnosti. Pravděpodobně z těchto důvodů mě na jaře roku 2020 při první vlně pandemie COVID-19 oslovil Gustav Hotový z  nevládní organizace Search and Rescue Czech Republic (SAR CZ), kterého jsem poznal a znal z dob jeho působení coby lektora kynologických záchranářů na Ministerstvu vnitra. Gustav mě oslovil s myšlenkou, zdali bych mu nepomohl sestavit tým a akcelerovat projekt, v rámci kterého by se zkusily prověřit možnosti psího čichu, ideálně pak i vyvinout metodu speciálního výcviku psů pro odhalování lidí s onemocněním COVID-19. Nejdůležitějším a limitujícím faktorem pro zahájení výzkumu, jenž v tu dobu chyběl, byla spolupráce s lékaři, kteří by znali postupy. Bylo tedy nezbytné zajistit metodiku a kritéria při prováděni klinických výzkumů a kooperaci se zdravotnickým zařízením, které by pomohlo, respektive zajistilo sběr pachových vzorků, a to jak od pacientů s prokázaným onemocněním, tak naopak i průkazně negativní vzorky. V této situaci se mi podařilo zajistit pro spolupráci na výzkumné činnosti klíčové zdravotnické zařízení, Nemocnici Na Bulovce. Tým pak v součinnosti s dalšími partnery (Českou zemědělskou univerzitou v Praze, neziskovou organizací ANIMAL EYE, kteří poskytovali toliko právní a administrativní podporu aj.) zahájil činnost.

Celá aktivita byla zaměřena tedy pouze na COVID 19, nebo jste využití psů chtěli zkoumat ve větší šíři? 

Od samého počátku jsme s kolegy z neziskové organizace ANIMAL EYE a stejně tak vybranými experty z Nemocnice Na Bulovce zamýšleli zabývat se nejenom výzkumem a využitím psů pro potřeby diagnostiky COVID-19, ale – a to dominantně – i dalších onemocnění, především těch onkologických. Motivující pro nás také byla skutečnost, že jakkoliv je Česká republika tradičně kynologická velmoc, nějaká funkční kynologicko-medicínská výzkumná platforma v České republice chybí. Proto ostatně i název pro tuto platformu „Dog for Doc“, se kterým jsem na jaře přišel – neboli ve volném překladu psi (pracující) pro lékaře. Předmětem našeho zájmu tedy od samého počátku nebyl pouze a dominantně COVID-19, naopak. V neposlední řadě jsme se shodli na perspektivě výzkumu využití psů pro zamezení šíření některých nozokomiálních infekcí  (nozokomiální  nemoci jsou nemoci vyskytující se a přenášející se  primárně v nemocničním prostředí – pozn. red.), které v posledních desetiletích přidělávají  čím dále více vrásky na čele zdravotníkům po celém světě, a to mimo jiné proto, že právě u těchto infekci rapidně vzrůstá jejich rezistence proti antibiotikům.  

Vraťme se, prosím, ke COVIDU 19, jaká byla situace?  

Během konce jara, léta a na začátku podzimu se ve světových médiích cyklicky objevovaly informace, že v některých zemích již psi na COVID-19 mají a chystají se je zapojit přímo do praxe. Řeč byla zejména o Velké Británii, Bahrajnu a naposledy třeba o Finsku. Na druhou stranu v našich podmínkách výzkum psů na COVID-19 nepostupoval z hlediska časového podle původních představ a plánů a navíc, jak jsem říkal, hlavním záměrem kolegů a spolupracovníků, které jsem ke spolupráci přizval, bylo pracovat i na dalších typech onemocnění. V průběhu léta jsme proto iniciovali vznik druhého výcvikového týmu, který byl představen v září při vyhlašování výsledků tradiční ankety „Statečné psí srdce“ za rok 2019. Ambasadorkou tohoto týmu se stala uznávaná česko-americká psí trenérka a propagátorka využití psích schopností ve prospěch člověka Eva Čečilová. Jenže psal se konec září, říjen a druhá vlna COVID-19 u nás začala kulminovat. To se mimo jiné samozřejmě promítlo do všech okolností od personálních kapacit až po sílící nedostatek vzorků pro výzkum. Na požádání Gustava Hotového došlo k postoupení personálních kapacit druhého týmu ve prospěch SAR CZ, a proto – i s ohledem na sílící nedostatek vzorků – druhý tým upustil od individuálního výzkumu ve věci COVID-19, neboť za tohoto stavu to bylo jediné možné a logické řešení. Vzorky, jichž byl nedostatek, se tak nemusely dělit mezi hned dva týmy, ale dostal je všechny k dispozici ten tým, který měl být ve výzkumu z logiky věci dál.

V průběhu podzimu ale vstoupil do výzkumu další hráč…

Ano, na podzim se využitím psů pro účely odhalení COVID-19 začala zabývat Celní správa, což třeba já osobně hodnotím jako jednoznačně pozitivní krok. U Celní správy má v posledních letech kynologie velkou podporu a vykazuje mimořádně vysokou kvalitu. Navíc jsou výsledky činnosti celníků verifikovány v mezinárodním prostředí. To je velmi cenné z hlediska validity výzkumu a nezpochybnitelnosti zjištěných poznatků. Pokud vím, v nedávné době došlo k domluvení spolupráce mezi všemi klíčovými subjekty, tj. Nemocnicí Na Bulovce a Celní správou, resp. Celní správou a ČZU Praha. Zatímco ČZU Praha se s celníky v rámci jejich zavedené již více než 18 let trvající spolupráce pustila do výzkumu psů odhalujících COVID-19, odborníkům z Nemocnice Na Bulovce se i díky tomu uvolnily ruce na výzkum využití psího čichu pro účely detekce jiných onemocnění, zejména těch onkologických. Jestli jsem dobře informován, kvůli nějakým nejasnostem byla současně ze strany ČZU Praha a Nemocnice Na Bulovce ukončena spolupráce se SAR CZ.

Za zmínku asi stojí také skutečnost, že jak téma COVID-19 vyvolává značné emoce v celé společnosti, ušetřeno toho logicky nebyla ani kynologická sféra. Již od konce jara se potýkáme s více či méně neumělými pokusy o získávání informací o stavu a výsledcích výzkumu, svým způsobem na hranici průmyslové špionáže, a to i ze zahraničí.

Co je Vaším cílem?

Jak jsem již řekl a vyplývá to ostatně i z průvodního textu na dárcovské platformě Donio, kde jsme na podzim spustili kampaň na naši podporu v souvislosti s vyhlášením výsledků ankety „Statečné psí srdce 2019“, záměry odborníků z  Nemocnice Na Bulovce ve spolupráci s kynology a neziskovou organizací ANIMAL EYE, pod patronací Evy Čečilové, od samého počátku směřovaly k vytvoření unikátní výzkumné platformy, která se bude v České republice profesionálně zabývat výcvikem a využitím psů pro odhalení lidských onemocnění, a to jak infekčních, tak neinfekčních, resp. primárně onkologických. Tohle je něco, co u nás žalostně chybí. Jsem proto i rád, že se stát a konkrétně pak Celní správa rozhodly uvedené úsilí významně podpořit a navázaly spolupráci s Nemocnicí Na Bulovce. Pokud jsem dobře informován, Celní správa v rámci této spolupráce poskytne pro účely výzkumu své kapacity a společně realizovaným výzkumným úkolem bude diagnostika karcinomu prsu pomocí psího čichu. Jedná se přitom o nejčastější onkologické onemocnění u žen v ČR.

Kdo všechno Vás ve Vaší činnosti podporuje / spolupracuje s Vámi?

Musím říci, že jsem velmi potěšen zájmem o náš výzkumný projekt, a to jak ze strany široké veřejnosti, tak i komerční sféry. Již od září evidujeme relativně dost nabídek pomoci, za které samozřejmě mnohokrát děkujeme. Za všechny lze jmenovat finanční dar společnosti BigBoard. 

Spolupracujete stále s Nemocnicí na Bulovce, jak jste uváděli v popisu kampaně na platformě Donio? Pokud nikoliv, proč?

Ano, jak jsem již uvedl, spolupráce s Nemocnicí Na Bulovce funguje od samého počátku dobře a společně se těšíme na budoucí aktivity.

Kdy přesně jste s výcvikem / výzkumem psů k rozpoznávání koronaviru začali – trvá ještě / byl ukončen?

Jak jsem již popsal v předešlých odpovědích, v září došlo nejprve na základě žádosti Gustava Hotového k postoupení kapacit našeho druhého týmu ve prospěch jeho organizace SAR CZ. Návazně na ukončení spolupráce se SAR CZ ze strany ČZU Praha a Nemocnice Na Bulovce a poté, co se využitím psího čichu pro účely detekce COVID-19 začala zabývat Celní správa, nemáme problém a naopak podporujeme dohodu, že koronavirový výzkum budou nadále realizovat ve spolupráci s ČZU celníci a Nemocnice Na Bulovce se zaměří na výzkum onkologických onemocnění. Všechny klíčové subjekty tedy postupují nadále ve shodě a pracují konstruktivně tak, aby se jejich činnosti zbytečně nepřekrývaly a aby netříštily své kapacity.

Jaká psí plemena se k výcviku hodí nejvíce a proč?

U pachových prací obecně nejde primárně ani tak o plemeno jako o individuální vlohy každého psa, tedy jedince.

Do jakých organizací či nemocnic hodláte psy umístit a poskytnout je k využití?

Tuto otázku, pokud jde o COVID-19, si dovolím odkázat na Celní správu ČR, která – jak věřím – již brzy veřejnosti osvětlí vše podstatné.

Když už jsme u této otázky, dovolím si ještě malou vsuvku. Já osobně se řadu let pohybuji (a to nejen v kynologii) mimo státní sektor, tj. v soukromé sféře, popř. v oblasti nevládních organizací, a dlouhodobě jsem velkým kritikem současné administrativy, a to včetně Ministerstva financí a současné ministryně. Přesto musím říci, že stávající angažmá Celní správy ve věci psů a COVID-19 rozhodně vítám. Vede mě k tomu hned několik důvodů. V prvé řadě jde o to, že COVID-19 je aktuální celospolečenský problém, zásah nemoci je plošný, a pokud se podaří realizovat zapojení psů do snahy limitovat rozsah onemocnění v populaci, domnívám se, že v současnosti se jedná o tak rozsáhlý úkol, náročný personálně i finančně (bez záruky na přímou ekonomickou návratnost vložených prostředků), že si nedovedu představit okolnosti, za kterých by se ho mohla zhostit jakákoliv nevládní organizace jiným způsobem nežli maximálně „ostrůvkovitým“ nasazováním psů v rámci ČR, a to ještě po poměrně značné době. Navíc pro neziskovou organizaci nebo privátní subjekt je celá situace nastavena (či spíše nenastavena) legislativně zcela jinak než pro státní instituci, natož ozbrojený sbor. V tuto chvíli a v tomto okamžiku (pokud je řeč o COVID-19) jsou veškeré ekonomické a materiální, personální, ale i legislativní podmínky koncipovány způsobem, který jednoznačně jako vyšší, rychlejší a realističtější možnost případného systematického využití psů staví na stranu státem organizovaného sboru. Bavíme se přitom nikoli o zkušebním provozu (tj. situaci, kdy psi vykazují při výcviku dílčí pozitivní výsledky), ale o reálném uvedení psů do praxe se všemi právními a jinými důsledky z toho vyplývajícími, tj. aplikaci věrohodně otestované metody v plném provozu.

Jaké další nemoci umí psi odhalit?

Ve světě se psi používají jak k samotné detekci mnoha onemocnění, a to jak infekčních, tak neinfekčních – vyjmenovávat je zde by zabralo značný prostor a zájemcům o toto téma velmi dobře poslouží internet, ale co považuji za zásadní zmínit, tak i k detekci nadcházejících rychlých změn zdravotního stavu u člověka dlouhodobě nemocných. Tohle jsou totiž situace, kdy psi bez nadsázky akutně zachraňují životy! Signalizovat cukrovkáři blížící se překotné snížení (či zvýšení) hladiny cukru znamená často záchranu od pádu do bezvědomí. Neméně život zachraňující pomoc psů je ve chvíli, kdy například kardiakovi pes signalizuje blížící se srdeční záchvat. Přitom takový psi nejsou jen v zahraničí, ale žijí a pomáhají také u nás v ČR. Ostatně jak psy pomáhající zdolávat cukrovku, tak psa detekujícího srdeční záchvaty, stejně jako psa detekujícího blížící se epileptický záchvat jsme již i odměňovali v rámci naši ankety „Statečné psí srdce“. Jejich příběhy si lidé mohou přečíst na webu statecnepsisrdce.cz  

Liší se výcvik na odhalení infekčních nemocí, jako je COVID-19, a na odhalení onkologických nemocí nebo Parkinsonovy choroby?

Psí čich a psí nervová soustava fungují z principu stále stejně, ale samozřejmě tím, jak se liší různé nemoci (infekční i neinfekční), liší se i okolnosti. Stejně tak různí trenéři používají trochu jiné postupy k učení, navíc při výcviku je třeba vnímat a zohledňovat individuální nastavení psa, jeho rychlost atd.

Nedávno jste pořádali kampaň přes portál Donio. Co nového díky nim budete moci uskutečnit – pořídíte další psy a případně kolik? 

V souladu s deklarovaným účelem kampaně půjdou peníze na podporu popsaného výzkumu a využití psů pro potřeby diagnostiky lidských chorob, primárně s akcentem na onkologická onemocnění. Jak jsem již uvedl, výzkum detekce COVID-19 byl po předchozí dohodě přenechán státu, resp. kynologům z Celní správy, což je okolnost, kterou jsme pochopitelně v době spuštění kampaně nemohli tušit. To, že si však stát vzal v této oblasti výzkum COVID-19 za svů, hodnotím jednoznačně pozitivně.

Dokáží již psi COVID-19 rozpoznat?

Omlouvám se, zde skutečně nemohu být konkrétní a musím odkázat na příslušníky Celní správy, tj. ty, kteří aktuálně se psy na COVID-19 pracují a jejichž výsledky jsou na rozdíl od jiných poznatků, jež se objevily v médiích, konfrontovány v mezinárodním výzkumném prostředí a tím i relevantně verifikovány. Pevně věřím, že se však můžeme ze strany celníků již brzy těšit na nějaké pozitivní novinky.

Co plánujete nyní a co máte v projektu před sebou?

To jsem v podstatě již vysvětlil výše, nicméně v této souvislosti bych chtěl ozřejmit jednu základní věc. Neustále se bavíme o výzkumu a výcviku pro zdravotnické účely využitelných psů. To je ale situace, kdy maximální penzum činností (sběr vzorků, práce s nemocnými apod.) probíhá na půdě zdravotnických zařízení a prací lékařů či zdravotnického personálu. My se však v tuto chvíli nacházíme v situaci, kdy zdravotnický systém, respektive konkrétní lidé v něm, tj. lékaři, zdravotní sestry a další personál, stále čelí bezprecedentnímu vypětí a již poměrně značnou dobu se pohybují na hranici svých kapacit. Bude-li tato situace přetrvávat, je fakticky nemyslitelné a v podstatě trochu asociální (a hlavně nerealistické) zatěžovat je další (v tomto případě výzkumnou) agendou. Za aktuálního stavu je tedy logické, že důležitá část „necovidových“ aktivit se nyní uskutečňuje pomaleji, a dokud se situace ve zdravotnictví (tím se rozumí dopad pandemie COVID-19 na zdravotnický systém) nekonsoliduje, tak tomu ještě v nadcházejícím období bude.

Počátkem února nabyla účinnosti jedna z nejzásadnějších norem namířená proti tyranům a množitelům zvířat.

Novela zákona na ochranu zvířat proti týrání kromě našeho úspěšného návrhu na zákaz prodeje psů a koček na veřejných prostranstvích

✓ zavádí definici množírny, která v sobě spojuje již existující zákaz chovu zvířat v nevhodných podmínkách s akcentovanou otázkou chovu většího počtu psů a koček,

✓ výslovně stanoví zákaz chovat nebo rozmnožovat psy nebo kočky v množírně,

✓ zavádí evidenční a informační povinnosti při prodeji a darování štěňat (evidenční list vrhu štěněte),

✓ zakazuje prodej psů a koček ve zverimexech,

✓ rozšiřuje okruh subjektů, na které se tyto povinnosti chovatelů vztahují, vedle podnikatelů, chovatelských sdružení a jejich členů i na chovatele 3 a více fen; základní povinnosti při rozmnožování psů a koček platí pro všechny chovatele.

Dalším cílem novely zákona je zabezpečit, aby obecní úřady obcí s rozšířenou působností neměly zásadní finanční problémy při umisťování týraných zvířat do předběžné náhradní péče nebo náhradní péče. Nově bude Ministerstvo zemědělství hradit účelně vynaložené náklady spojené se zajištěním péče o zvíře na základě žádosti podané obecním úřadem obce s rozšířenou působností za podmínek stanovených zákonem, pokud tyto náklady přesáhnou částku 200 tis. Kč.

Plné znění novely je k dispozici zde.

Na dárcovské platformě Donio vrcholí v těchto dnech naše crowdfundingová kampaň určená na podporu výzkumu a využití psů pro potřeby odhalování lidských onemocnění. Zhruba poloviční částkou z více než 200 tisíc vybraných korun přispěla Nadace BigBoard, která se stala současně generálním partnerem projektu. Kromě finančního daru také poskytuje zcela bezplatně venkovní reklamní plochy pro jí realizovanou rozsáhlou kampaň podporující výzkum, a to v hodnotě dvou milionů korun, a zároveň uhradí veškeré náklady spojené s tiskem a instalací, v celkové částce 260 tisíc korun.

Moc děkujeme a těšíme se na budoucí spolupráci!

Je známo, že lidé v průmyslových státech v průběhu svého života jsou zodpovědni za enormní emise CO₂. Co ovšem většině lidí není známo, je skutečnost, že to neplatí jen pro lidi, ale i pro psy.

I naši psi totiž přesně jako my překvapivě zanechávají velkou CO₂ psí stopu. Jelikož se v samotném Německu chová více jak 10 milionů psů, nesmí se podceňovat dopady na životní prostředí, které z toho plynou.

Proč je načase na změnu krmiva

Pokud jde o emise CO₂ a všeobecné zatížení životního prostředí, které je spojeno s chovem psů, má zde především význam krmení psa. Aby se uspokojily výživové potřeby psů, v běžném případě vaše krmivo obsahuje maso, které ve většině případů pochází z hromadného chovu.

Vedle průmyslu a dopravy je v dnešní době jedno z největších zatížení životního prostředí konvenční výroba masa, přičemž je ve značném rozsahu spoluzodpovědná za změnu klimatu.

Aktuálně se více jak tři čtvrtiny veškerých zemědělsky využívaných ploch využívá buď přímo jako pastvina, nebo nepřímo pro pěstování krmiva pro dobytek jako skot a prasata.

Nehledě na to je podle odhadů živočišná výroba odpovědná za přibližně osm procent celosvětové spotřeby vody a rovněž i za znečištění životního prostředí používáním hnojiv a pesticidů při pěstování krmiva, což nelze podceňovat, a stejně tak je živočišná výroba zodpovědná za velké množství hnoje, které při hromadném chovu nutně vyvstane.

Kromě toho při živočišné výrobě vznikne velké množství skleníkových plynů, ke kterým se vedle CO₂ přidávají i metan a oxidy dusíku. Ačkoli CO₂ v současné době při veřejné debatě dominuje, je potenciál skleníkových plynů metanu a oxidů dusíku ve skutečnosti dokonce ještě mnohonásobně vyšší a vliv hromadného živočišného chovu na změnu klimatu přiměřeně tomu velký.

Inovativní alternativy pro udržitelné krmivo pro psy

S ohledem na tyto fatální následky, které má výroba masa na životní prostředí a klima, je nejvyšší čas na udržitelné alternativy. To platí nejen pro zaopatření obživy lidí, ale například i pro krmení psů.

Někteří výrobci k tomuto účelu zatím nabízejí například veganské krmivo pro psy. Jelikož se u psů jedná o semi masožravce, tato alternativa není ovšem pro dlouhodobé vyhovující krmení vůbec dobrou volbou.

Značně rozumnější je tu už cesta, kterou jde výrobce krmiva pro psy Bellfor. Tato firma totiž sází u některých druhů krmiva na larvy mouchy černého vojáka (Hermetia illucens) jakožto zdroj proteinů.

Na rozdíl od veganského proteinu se hmyzí protein vyznačuje velmi dobrou stravitelností a vysokou biologickou hodnotou, a proto se výborně hodí k trvalé změně krmiva. Zároveň je výroba neobvyklých zdrojů bílkovin ve srovnání s běžným masem značně šetrnější k životnímu prostředí.

Jak hmyzí protein ulehčí životnímu prostředí

Při chovu larev, z nichž se vyrábí hmyzí protein, se potřebuje jen zlomek místa, které je nutné k chovu užitkových zvířat jako prasat nebo skotu. Navíc při výrobě nevznikají žádné skleníkové plyny a spotřeba vody je také značně menší.

Larvy se mohou krmit zbytky zeleniny, čili se pro ně nemusí pěstovat žádné dodatečné krmivo a zbytky z výroby se dají zcela jednoduše vrátit do přirozeného koloběhu jako přírodní hnojivo.

Krmivo pro psy pro náročné chovatele, kterým záleží na životním prostředí

Bellfor patří k průkopníkům ve věcech udržitelné stravy pro psy. Tento výrobce byl totiž jedním z prvních, kdo na trh přišel s krmivem pro psy s hmyzím proteinem. Dnes najdete v sortimentu Bellfor vedle suchého a mokrého krmiva i různé psí svačinky a doplňky stravy, které sází na inovativní zdroje proteinů.

Chovatelé dbající na ochranu životního prostředí tak mohou své psy krmit vyhovujícím způsobem podle potřeb i bez masa a tímto způsobem velkým podílem přispět k odlehčení životnímu prostředí. Zároveň se můžete spolehnout na to, že toto krmivo nemá prakticky žádný alergenní potenciál, a proto i psi s alergiemi toto krmivo výborně snáší.

Mimo jiné dobrá stravitelnost hmyzího proteinu umožňuje, aby se obsah proteinu v krmivu nechal celkově o něco snížit, což společně s uzpůsobeným obsahem fosforu napomáhá k odlehčení ledvinám. To slouží k tomu, že je toto krmivo pro psy s hmyzím proteinem od Bellfor vhodné i pro vyhovující výživu podle potřeb pro psy s nedostatečností ledvin.